Zvládneme to! není jen heslo dětí z Dětského domova se školou v Jihlavě, ale i projekt EU, který využívá Armáda České republiky pro seznámení žáků s tím, co armáda vlastně je, kdo v ní slouží a jak náročné je stát se profesionálním vojákem. 
Začátkem listopadu jsme to opravdu zvládli. Díky úžasné podpoře Krajského vojenského velitelství a Rekrutačního střediska v Jihlavě jsme mohli dětem nabídnout netradiční a uchvacující pohled do nitra armády. 
Vojáci pro naše děti připravili dechberoucí program, dokázali je zaujmout a překvapit a mnohým i změnit pohled na armádu jako na silovou složku našeho státu. Příslušníci  vojenské policie z Tábora přivezli psy speciálně vycvičené k vyhledávání výbušnin a psychotropních látek. 

Děti si tak mohly samy vyzkoušet, jaký je to pocit, když pes slídí po místnosti a hledá drogy ukryté ve skříňkách, ale třeba i ponožkách nebo v kapuci. „Nevěřil jsem, že mi to v tý ponožce najde,“ svěřil se žák osmé třídy Fanda. „Ale našel a označil nález tím, že si ke mně lehnul,“ vyprávěl nadšeně dál.  „Mě se zase líbily pušky a pistole, zvlášť ta útočná, ale nepamatuju si přesně, jak se jmenovala, bylo toho tolik…“ přidal se hned Olin, který letos vychází základní školu a přemýšlí o budoucí kariéře. 
Jenže AČR není jen zábava a tak přišlo na řadu testování fyzické zdatnosti. Přesně podle instrukcí a pravidel pro nové profesionály. „Zvládl jsem to, ale u kliků už jsem skoro brečel,“ přiznal se Mgr. Honzárek, zástupce ředitele Dětského domova se školou, který si fyzické testy také vyzkoušel na vlastní kůži. 

Kromě zbraní si děti mohly prohlédnout i výbušniny, na jejichž odhalování se také používají speciálně vycvičení psi. Následná diskuse byla tak živá a intenzivní, že hrozilo, že děti zůstanou na krajském velitelství až do večera. 
Čas pro školu je ale omezen, proto jsme se museli vydat zpátky do Dětského domova.  „Víte, že Semtex je český výrobek? Vypadá jak plastelína,“ pochlubila se Agáta po návratu čerstvými znalostmi. 

Programem byly děti nadšeny, učitelé ocenili přístup příslušníků AČR, kteří se velmi obětavě věnovali každému dítěti, jeho přáním a dotazům. Málokdy se podaří děti vtáhnout do akce takovým způsobem, a proto si zaslouží poděkování každý, kdo se na projektu podílel: nrtm. Kamil Chalupský, npor. Ing. Pavel Mottl, nrtm. Lukáš Komínek, prap. Ing. Sandra Kalců, nrtm. Martin Šír, nprap. Ivana Šanclová, nrtm. Milan Herold.

 

Diskuze k článku