Petr Klukan
šéfredaktor
tel.:+420 567 578 004
mobil:+420 732 554 850
klukan@jihlavske-listy.cz

Velkou odezvu vyvolal nedávný rozhovor jihlavské profesionální kulturistky Věry Mikulcové pro streamovou televizi. Velice otevřeně hovořila o životě profi závodnice, včetně tématu, které je v České republice pořád tak trochu tabu – dopingu.
 

Překvapil vás mimořádný ohlas interview?
Popravdě ano. Nepočítala jsem s tím, že lidé budou tento rozhovor tolik řešit.
 

Málokdy se stane, aby někdo mluvil takto upřímně.
Jsem člověk, co nelže. Přijde mi vůči druhým nefér, neříkat pravdu. Proč lhát a mít místo úst popelnici, když se osobně znám se spoustou lidí z oblasti kulturistiky, kteří vědí, jaká jsem. Navíc moderátorka pokládala přímé otázky, na které jsem mohla odpovědět ano, nebo ne.   
 

Drtivá většina komentářů v diskusích na sociálních sítích byla pozitivních. Veřejnost vám očividně fandí.
Lidé ocenili, že jsem řekla pravdu. O ničem jsem nelhala. Měla jsem radost, kolik lidí mě podpořilo, ale zároveň přiznávám, že negativní komentáře mě příliš neberou (úsměv).

Málokterý závodník by veřejně přiznal užívání podpůrných prostředků.
Záleží na každém jednotlivci. Co se týče profesionální divize kulturistiky, například v Americe se o podobných věcech hovoří úplně normálně. My jsme Češi. Někdo vybočuje, tak o tom raději nemluvíme. Přitom kdyby se o dopingu hovořilo, spoustě lidem by se otevřely oči. Věděli by, co a jak mají dělat, čemu se vyhnout. 

Uvedla jste, že bez dopingu se kulturista v profesionální divizi neobejde.
To je pravda. Profi kulturista nemá bez dopingu šanci. Tak to je a tak to lidé v této divizi berou. Nemají s tím problém. Ale rozhlédněte se kolem sebe. Když se zaměříte na širokou veřejnost, dojde vám, že hodně lidí dopuje. Alkohol, cigarety, léky proti bolesti, chřipce, psychofarmaceutika… Podle mého názoru je tento doping pro organismus mnohem škodlivější než ve sportu. Kulturista žije zdravě. Cvičí, dobře se stravuje, odpočívá.
 

Váš názor na doping v amatérské divizi?
Jsem důrazně proti tomu, aby kondičně cvičící lidé a závodníci amatéři dopovali. To platí také o našem oddílu Fitness Factory. Každý, kdo u nás cvičí a soutěží, by měl dosáhnout maximální formy čistou cestou, to znamená užívat aminokyseliny, proteiny, glutamin a další, a zároveň se správně stravovat. Já jsem jako amatér doping nebrala. To až dva roky před koncem, protože jsem se rozhodla, že půjdu mezi profíky.  
 

Zpětně přechodu do profesionální divize nelitujete?
Rozhodně ne. 
 

Ptám se, protože v České republice se jako profík těžko uživíte. Naopak veškeré výdaje hradíte z vlastní kapsy.
Bohužel je to tak. V nás kulturistika není oblíbená. V Americe je to obráceně. Tam vás podpoří skoro každý.
 

Možná není oblíbena právě kvůli spojení s dopingem.
Kontroly jsou ve všech sportech. Nebudeme si nalhávat, že profesionální cyklisté, fotbalisté nebo hokejisté nedopují. U kulturistů jsou svaly vidět. Cyklista je oblečený, jede rychle a říká se, že má formu. Jenomže když jede moc rychle, je to přirozené? Není…

Rozumím. Kde čerpáte motivaci, když víte, jak moc vás budou závody stát?
Každý dává peníze do něčeho jiného. Plno lidí hraje automaty, kouří cigarety, utrácí za alkohol. Mojí láskou je kulturistika. Mám nějaké závodní sny a snažím se dělat maximum pro jejich splnění. Velice mi pomáhá podpora blízkých lidí a přátel. Touto cestou děkuji partnerce Janě Paulátové, celé mojí rodině, všem fanouškům a pochopitelně i klientům našeho centra.

Jedním z těch snů je určitě účast na Ms. Olympia, nejprestižnější soutěži kulturistek, která se příští rok vrací na scénu.
(úsměv) Kéž by to vyšlo. Kdybych se nominovala, určitě nepočítám s umístěním do třetího nebo pátého místa. Jde o ten zážitek, stát na jednom pódiu se všemi špičkovými závodnicemi a legendami. Půjde o velkou akci. Budu muset objet alespoň dvě soutěže, abych posbírala nominační body, nebo jednu vyhrát a mít postup jistý.
 

Čeká nejtvrdší příprava v kariéře?
To každopádně. Půjdu „domrtva“ (úsměv). Od října jsem začala nabírat objem. Kdybych jela na kvalifikační soutěž, tak v únoru zahájím dietu. Fyzicky a psychicky to bude ještě náročnější příprava než před Torontem, kde jsem skončila druhá.
 

Takže návštěvníci ve fitku by na vás raději neměli mluvit.
(úsměv) Klidně ať mluví. Jsem zvyklá. Odpovím a jedu dál. Nejsem typ, co by je ignoroval. Navíc oni už poznají, kdy jsem v závěrečné dietě, respektive kdy nejsem v optimálním rozpoložení. To mě jenom pozdraví a podpoří pohledem. (úsměv).

Diskuze k článku