Snad každého z nás občas osud přiměje k ohlédnutí a zamyšlení nad tím, co vykonal, i kdyby se tomu – třeba ze skromnosti – bránil sebevíc. Tato sbírka básní, vydaná přede dvěma lety Městysem Batelov a se zájmem přijatá zasvěcenou veřejností, může být i zajímavou ukázkou životních zážitků, myšlení a postojů toho, kdo ji napsal. Autorem sbírky je batelovský rodák a dlouholetý občan Batelova, Vítězslav Stoklasa, který se 21. srpna dožívá požehnaného věku 90 let.
Nedá se říci, že by to měl v životě nějak snadné. Za války nastoupil studium reálného gymnázia a po jeho uzavření protektorátními úřady se rozhodl situaci řešit tím, že se vyučil zámečníkem. Byla to zřejmě správná volba, protože se ukázala být cestou, kterou uživil sebe i svou rodinu celý život. 
V roce 1950 nastoupil vojenskou službu, setrval v armádě celkem 12 roků, pracoval v útvarech technicky zaměřených. Po ukončení služby v armádě se vrátil do svého rodiště Batelova, kde v místních podnicích i při budování svého domova osvědčil získané odbornosti. 
Již od mládí měl své záliby a koníčky. Brzy po válce se věnoval bezmotorovému létání, okruh jeho zájmů byl však vždy širší. Jako mladý a jinak všestranný člověk měl důvěrnější vztah i k poezii, avšak jen menší okruh zasvěcených čtenářů si publikovaných básní, otiskovaných v místních a okresních tiskovinách v prvních letech povšiml. 
On sám tomu dnes říká tak, že se jen občas pokoušel napsat pár veršů, které by někdo mohl číst jako svědectví o životě, kterým on procházel. O jeho vztahu k výtvarnému umění svědčí pak i to, že i ve vyšším věku absolvoval tříleté studium na akademii – obor kresba.
Významnou součástí charakteristiky tohoto jubilanta je pak i něco o jeho osobním vztahu k místu, kde žije a k lidem žijícím v jeho okolí. Ví se o něm, že má rád život a chová se tak, že snad dosud nikoho neurazil a nikomu neublížil. Přátelé mu říkají Slávek a většinou mu dobře rozumějí. Od založení místního Klubu seniorů je jeho aktivním a velmi populárním členem, nesmí chybět nikdy tam, kde potom zábava a veselí stojí za to a patří mu náš dík i uznání.
Popřejme tedy Slávkovi k jeho významnému životnímu jubileu do dalších let pevné zdraví, radost ze života, štěstí a lásku jeho nejbližších a nám všem, aby ještě dlouho přicházel mezi nás znovu a znovu s novou básní, nabídnutou prostřednictvím Batelovských listů i ostatním spoluobčanům.

Diskuze k článku