Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Projekt za 34,3 milionu korun, který rozjelo jihlavské muzeum,  nese oficiální název Optimalizace péče o sbírky a prezentace sbírek v Muzeu Vysočiny Jihlava. 
Muzeum, příspěvková organizace Kraje Vysočina, projekt fakticky zahájilo loni na podzim, prakticky potom od letošního ledna. Z 85 procent je hrazen z evropské dotace.
„S velkými projekty v řádech desítek milionů korun už máme rozsáhlé zkušenosti, nicméně zatím to byly vždy buď projekty výzkumné, nebo projekty zaměřené na prezentaci,“ uvažuje ředitel jihlavského muzea geolog Karel Malý. 
Za dotační peníze tedy dosud pracovníci muzea bádali, muzeum stavělo moderní expozice nebo tvořilo vzdělávací programy. „Tenhle projekt je první, kterým myslíme sami na sebe. Nikoli tedy na  vlastní peněženky a vlastní účty, bohužel, ale na to, že muzeum vybavujeme,“ dodává Malý. 
Muzeum se tak v současné době zaměřuje na pořízení věcí pro svoji činnost, které jsou už v řadě světových muzeí standardem. To má podle Malého umožnit lépe pracovat se sbírkami, lépe je chránit a ošetřovat.  
Poměrně velké peníze jdou tedy z projektu na vybavení pro konzervátory a restaurátory, na laboratorní vybavení, výbavu depozitářů, monitoring klimatu v depozitářích, elektronické zabezpečení sbírek, požární signalizaci, kamerové systémy apod. 
Finančně, časově a personálně nejnáročnější součástí projektu je digitalizace sbírek. Jak připomíná Malý, probíhá tento fenomén v řadě muzeí či galerií už mnoho let. S ohledem na značný finanční objem projektu však jihlavské muzeum přistoupilo k této věci velmi komplexně a rozsáhle. 

150 tisíc předmětů
Do elektronické evidence tedy budou zpracovány sbírky ze všech poboček muzea (Jihlava, Telč, Třešť, Roštejn). 
„Domnívám se, že po skončení tohoto projektu budeme asi prvním muzeem v České republice, které bude mít komplet zdigitalizované sbírky,“ uvažuje ředitel s tím, že fond Muzea Vysočiny Jihlava představuje nějakých 130 – 150 tisíc sbírkových předmětů. 
O každém z nich bude mít muzeum v elektronické databázi textové údaje, případně i obrazovou dokumentaci (fotografii, sken, 3D sken) u předmětů, kde má taková dokumentace význam.  
Přístup k jednotlivým předmětům se při praktickém provádění digitalizace značně liší podle jednotlivých sbírkových skupin a charakteru předmětu. V současné fázi jsou původní záznamy  (staré karty, inventární knihy apod.) ručně přepisovány do moderního databázového systému. 
Souběžně už probíhá také fotografování, při němž jsou předměty fyzicky vyzvednuty z depozitáře. „Kapacitně je nepředstavitelná záležitost, že by toto prováděli pracovníci muzea,“ vysvětluje Malý. V rámci projektu tak digitalizaci provádějí speciálně najatí pracovníci.
Digitální databáze má ve výsledku sloužit primárně pro potřeby kurátorů sbírek. „Bude to datová základna pro to, aby se s těmi sbírkami dalo pracovat bez toho, abychom na sbírkové předměty museli sahat. Pro potřeby inventarizací, evidence, plánování konzervace apod.,“ vysvětluje Malý. 
Část údajů chce nicméně muzeum pomocí webového rozhraní i zpřístupnit. „Veřejnost se tak poprvé v historii dozví, co všechno v jihlavských sbírkách je,“ avizuje Malý.  

Diskuze k článku