Antonín Zvěřina
region
tel.:+420 567 578 034
mobil:+420 736 193 623
zverina@jihlavske-listy.cz

Již dnes všichni sokolové z Vysočiny zamíří do Třebíče. Koná se tam Krajský sokolský slet. Mezi hlavní pořadatele patří Martin Zuzaňák, jednatel Sokolské župy plukovníka Švece a člen Předsednictva České obce sokolské.


Co pro župu slet znamená?

Sokolské slety byly vždy velkým svátkem, a stále patří k nejvýznamnějším sokolským akcím. Pro činnost župy to znamená mnoho práce navíc. A protože se slety konají vždy po šesti letech, tak se vlastně vše, co a jak dělat, učíme znovu.

V naší župě se do nácviku deseti sletových skladeb zapojilo dvanáct sokolských jednot, takže vše organizačně zajistit je náročné.

Nyní veškerý čas věnujeme krajskému sletu v Třebíči, a od příštího týdne začneme intenzivně připravovat účast našich cvičenců na XVI. Všesokolském sletu v Praze. Ten se koná od soboty 30. června do pátku 6. července.

Jak náročné bylo akci připravit?

Náročné je to velmi, protože vytíženost činovníků a cvičitelů v sokolských jednotách je obrovská, a většina z nich vykonává tuto práci ve svém volném čase, jako dobrovolníci.

Ale pokud se už rozhodneme, tak jsme v Sokole zvyklí udělat maximum, aby vše proběhlo co nejlépe, jak umíme.  

Kolik se na tom podílelo lidí?

Celkovou organizaci krajského sletu řešíme asi v šesti lidech, máme rozdělené úseky a odpovědnosti, které následně řešíme s dalšími lidmi.
Na zajištění organizace krajského sletu v Třebíči se bude podílet asi 50 dobrovolníků. Vedle toho je velké množství cvičitelů a rodičů, kteří se věnují nácviku sletových skladeb, a těch je kolem 60.   

Kdo slet bude financovat?

Celkové náklady se pohybují kolem 550 tisíc korun, což je na akci tohoto rozsahu docela nízká částka. To je především tím, že většina práce je vykonávána zdarma členy sokolských jednot. Krajský slet v Třebíči finančně podpořil Kraj Vysočina, město Třebíč a Česká obec sokolská.

Z dotací se podařilo získat kolem 380 tisíc korun, a zbývající částku hradí Sokolská župa plukovníka Švece, kde jsme si postupně od roku 2014 vytvářeli na tuto akci finanční rezervu. Partnerům krajského sletu i touto cestou velmi děkujeme za podporu. Nad krajským sletem také převzal záštitu hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek a starosta Třebíče Pavel Janata.  

Proč se akce koná v Třebíči?

V Třebíči se bude konat již v pořadí třetí krajský slet. První se konal v roce 2006, a druhý v roce 2012. Třebíč je sídlem jedné z největších a nejaktivnějších sokolských jednot naší župy, a za první republiky se v Třebíči konaly župní sokolské slety právě na sokolském stadionu.

Jsem velmi rád, že se Sokol Třebíč ujal role garanta krajského sletu, a snažíme se sokolský stadion připravit pro diváky i cvičence, jak nejlépe umíme.

Rok 2018 je rokem oslav 100. výročí vzniku Českého státu. Reagují na to i sokolové?

Ano, letošní sletová vystoupení jsou současně i oslavou 100. výročí založení našeho státu, a chceme připomenout významnou úlohu Sokola i sokolských sletů pro naši republiku.

Proto jsme se rozhodli, že dominantou sokolského stadionu bude sletová brána, které byly za první republiky na sletových stadionech běžně k vidění.
Délka brány, kterou budou všichni cvičenci nastupovat na plochu, bude přes 30 metrů, a nejvyšší bod bude vysoký přes sedm metrů. Autorem návrhu sletové brány je architekt Lubor Herzán, potomek významného stavitelského a sokolského rodu v Třebíči

Jaký byl zájem cvičenců?

Ačkoli jsem byl z počátku trochu nejistý, zda o nácvik sletových vystoupení bude dostatečný zájem, nakonec je počet cvičenců nad očekávání dobrý, a to především v kategorii žactva a dorostu.

V roce 2012 vystupovalo v Třebíči něco přes 450 cvičenců, a na letošním krajském sletu uvidíme vystoupení skoro 850 cvičenců v 10 sletových skladbách.

Nejpočetněji obsazená je skladba pro starší žactvo, s názvem Cirkus, kde vystoupí přes 100 dětí a mládeže. Takže s účastí, a zájmem o cvičení, jsem velmi spokojen.  

Mají tedy mladí lidé zájem o práci v Sokolu?

To je velmi složitá otázka, na kterou se nedá stručně odpovědět, ale pokusím se. Sokol, stejně jako další sportovní a spolkové organizace, je závislý na práci dobrovolníků, kterých je stále větší nedostatek, a bohužel i na příjmech z veřejných zdrojů, které jsou v posledních letech velmi nejisté a nedostatečné.

I přes tyto negativní faktory si myslím, že Sokol má před sebou velmi pozitivní budoucnost. Transformace sokolské organizace, která se začala téměř od nuly, po 40 letech zákazu, v roce 1990 znovu formovat, není jednoduchá. Po celé republice se ale v posledních letech objevuje stále více sokolských jednot, ve kterých je obrovský zájem o činnost mezi dětmi a mládeží.

Příkladem může být i Sokol Jihlava…

Za posledních pět let se nám v Jihlavě podařilo téměř zdvojnásobit členskou základnu. Zájem o naši činnost je v mnoha případech vyšší, než je kapacita jednotlivých oddílů. A je skvělé, že v oddílech postupně dorůstají děti do dorosteneckého věku a jsou velmi ochotné pomoci a podílet se na činnosti a organizaci sokolské jednoty.

To je obrovská naděje nejen pro sokolskou organizaci, ale doufám, že i pro celou společnost. Věřím, že i účast na akcích XVI. Všesokolského sletu zanechá především u cvičenců z řad dětí a mládeže hluboký a silný zážitek, a že sokolské myšlenky se stanou součástí jejich životů.

Diskuze k článku