24.05.2013 - Jihlavské listy

Krajská radní pro oblast školství Jana Fialová předloží 25. června zastupitelstvu návrh na zefektivnění sítě středních škol v kraji. O jeho principech hovoří v interview pro JL.

* Návrh řeší tzv. „optimalizaci“ sítě škol na Vysočině. Připomeňte, jak koncepce vznikala?

Od jejího prvního návrhu jsme se v únoru začali scházet na půdě úřadu i na školách s řediteli škol, kterých se zefektivňování bude dotýkat. Všech tří realizovaných schůzek se účastnili pracovníci odboru školství. Vydiskutovali jsme si výhody slučování i možná rizika. Lidé na školách pracují v reálu a my s nimi potřebujeme definovat i slabá místa, která by sloučením škol mohla vznikat. Na poslední schůzce jsme už mluvili o možných termínech a organizační struktuře.

* Jak moc ředitelé do návrhů řešení zasahovali?

S řediteli jednáme jako se statutárními zástupci škol. Pro nás jsou to partneři. Koncepci jim představujeme, jako zřizovatel jsme ale nastavili určitý režim a pravidla a chceme, aby nám školy podle nich fungovaly. Schůzky jsme organizovali také na radnicích jednotlivých měst, kterých se koncepce týká. Těch se vedle radních či zastupitelů účastnili i ředitelé tamních základních škol. Chtěli jsme je totiž informovat o tom, co v daném městě bude střední škola nabízet. Finální verzi v současné době ladíme na základě všech připomínek a podnětů z jednotlivých jednání, a to včetně schůzek s významnými zaměstnavateli regionu. V některých městech byly dvě varianty řešení, ale se školami jsme se už všude dohodli.

* Můžete uvést nějaký konkrétní příklad řešení, které vyplynulo ze schůzek?

Např. v Chotěboři jsme byli po takovéto diskuzi požádáni, zda by nebyla možnost zavést zde učební obor pro dívky. Slučuje se nám zde obchodní akademie, vyšší odborná škola a učiliště. Požadavek vznesli ředitelé ZŠ i ředitel gymnázia, podle nichž tam učební obor pro děvčata chybí. V rámci oborové nabídky na učilišti jsme tu schopni výměnou za učební obor, který se neotevírá, opravdu nějaký obor pro dívky otevřít.

Páteřní školy

* Lze ale nějak shrnout základní principy navrhovaného zefektivnění?

Koncepci lze rozdělit na dva směry. Prvním jsou malá města, kde hodláme zachovat oborovou nabídku a chceme, aby tu školy byly. Druhý směr je vznik velkých center – páteřních škol, které by nám měly zachytit otřesy v demografickém vývoji. Měly by to být jakési vlajkové lodě odborného vzdělávání v kraji. Tato centra vznikají ve velkých městech – Jihlavě, Třebíči, ve Žďáru nad Sázavou.

* Základem takového centra bude vždy některá velká stávající škola?

Např. v Jihlavě je to Centrum technického vzdělávání, které vzniká spojením všech technických škol – oborově je to tedy zdejší průmyslovka, technické učiliště a automobilní škola. Podobná technická centra vznikají v Třebíči a ve Žďáru a dvě centra obchodu a služeb nám vznikají v Třebíči a v Jihlavě.

* Jak bude taková páteřní škola koncipována?

Bude to stabilní subjekt, který bude mít jedno vedení a širokou škálu nabízených oborů od učebních po maturitní. Vidíme tam možnost prostupnosti, šanci studovat v rámci oborové nabídky od vzdělání s výučním listem až po maturitu. Do těchto center bylo investováno poměrně hodně peněz a my chceme, aby tato centra měla co nejkvalitnější vybavení, aby tu studenti mohli pracovat na nejmodernějších strojích a do praxe odcházeli připraveni. Proto do nich hodláme investovat další peníze.

* V tom směru se ale objevila i kritika, že školy vybavené už jsou a mělo by se investovat spíše do kvality učitelů, a tedy i vzdělávání…

Chceme školy vybavovat nadále, ale nechceme to tříštit do jednotlivých dílčích subjektů, nýbrž investovat do jednoho silného centra. Vzdělávání učitelů především na technických školách je i pro nás prioritou a už nyní připravujeme konkrétní kroky s firmami v jednotlivých částech kraje.

Propouštět? Spíš THP

* Počítá koncepce i s personálními úsporami – tedy s propouštěním?

Na stávající počet dětí je nějaký stávající počet učitelů. V základu učitelé zůstávají. Otázkou jsou externisté, anebo částečné úvazky. Tím, že se školy spojí do velkého subjektu, nastane samozřejmě možnost využít učitele z jedné školy na druhou. Ale nebude to tak, že třeba učitelé z automobilní školy budou určitě dojíždět učit na průmyslovku. Bude na řediteli centra, jakým způsobem si výuku zorganizuje. Ale máme tu příklady, kdy někde mají super angličtináře, ale jen na poloviční úvazek. Toho lze potom samozřejmě využít. Možnost úspory vidíme spíše v technicko-hospodářských pracovnících, případně údržbářích apod. Ale to bude opět specifické pro každý subjekt. Masivní propouštění učitelů podle mě nehrozí.

* Je případ některé školy, která by se v rámci zefektivňování sítě úplně zrušila?

Ne, žádná škola se neruší.

* Klesající počet dětí bude po roce 2020 opět narůstat. Ze školské veřejnosti zaznívá obava, že potom bude chybět kapacita, jako se to stalo v současné době ve školkách…

S tímto oživením počítáme a to, co se stalo školkám, se nám stát nemůže. Ty děti máme narozené, víme, kdo nám přijde. Nebudeme nikde v žádném případě snižovat kapacitu.

* Uvažovali jste i nad tím, jaký vliv bude mít sjednocování na kvalitu absolventů, anebo se v této chvíli argumentuje čistě ekonomicky?

Slýcháme kritiky, že třeba spojením učňovské školy s průmyslovkou snížíme kvalitu. Já myslím, že není namístě kastování typu - spojujete hloupější s chytřejšími. Chceme, aby vzdělávání v centrech bylo co nejkvalitnější. Je tu státní maturita, ředitele máme na školách velmi šikovné. Jejich snahou musí být, aby vzdělávání bylo co nejkvalitnější.

* Jde o to, jestli tento krok ředitelům tyto snahy neztíží?

Předpokládám, že by neměl. Doufám, že to naopak bude lepší, než to je nyní.

* Nejde teď hlavně o to namotivovat děti, aby opět zamířily z naddimenzované sítě maturitních oborů do učňovských?

Tam je ale cesta ve spolupráci se základními školami, a proto jsme si taky jejich ředitele zvali na setkání do měst. Jednáme třeba s firmou Bosch, která teď výrazně přijímá opatření se základními školami a chce, abychom pomohli s vybavením. Prioritu na technické vzdělávání klademe. Nadále tu budou motivační stipendia, protože poptávka na trhu je právě po těchto absolventech. My je potřebujeme a budeme je podporovat.

* Ministr průmyslu M. Kuba avizoval i program daňových úspor pro firmy, které učně podpoří. Jak se tahle věc vyvíjí?

Podpora daňových úlev v tomto směru je už schválena vládou. My tady na Vysočině pořádáme kulaté stoly s podnikateli, mluvíme s nimi právě o možných daňových zvýhodněních a o stipendiích pro studenty, aby si je firmy k sobě na praxi braly. Je třeba firmy s našimi školami provázat. Ono to už leckde funguje, ale potřebujeme to i v těch menších městech. I tam jsou firmy, které prosperují a jsou ochotny si vzít třeba dva studenty na praxi. Pro nás je teď každý student ve firmě důležitý.

Postupné splývání škol

* Co tedy školy bude prakticky čekat, pokud materiál projde 25. 6. zastupitelstvem?

Datum sloučení je specifické pro každou školu. Neznamená to, že se ten den sestěhují do jednoho objektu. Ale v některých městech budou některé budovy opravdu školami opuštěny a budou připraveny k prodeji, případně k jinému využití. U velkých center ale určitě k sestěhování nedojde, tam spíše budeme řešit požadavky na dobudování něčeho nebo na propojování škol. Někde vznesly školy např. požadavek na dobudování učeben a my máme možnost využít stávající nemovitost, kterou opustí zase jiná škola a kde by nyní mohla být budova pro teoretické vyučování. Snažíme se to zefektivnit i co do využití prostor. Bude to takové postupné splývání škol.

* Došli jste k nějaké plánované cifře celkové úspory?

Není to apriori jen o penězích, chceme vytvořit něco, co bude fungovat a co nám demografický vývoj až tak nenaruší. Ale uvažujeme o úspoře pěti milionů Kč ročně na provozních nákladech. K tomu eventuální úspora na platech a další desítky milionů Kč mohou přinést prodeje budov. Ne všechny budovy budou k prodeji vhodné, ale mluvíme už s městy o možném využití.

* Nacházet dnes využití pro velké objekty ovšem není snadné. Máme tu příklad opuštěné školní budovy na náměstí v Třešti…

Záleží na lokalitě. Některá města uvažují o malometrážních bytech, o prostorách pro speciální a praktickou školu, o přestěhování městské policie apod. Ty budovy jsou většinou v centru. Města o tom teprve začínají přemýšlet. Počítáme s tím, že pokud bychom některou budovu prodali, peníze potom použijeme jako investici do školství v tom daném městě.

***

Ve velkých městech - Jihlavě, Třebíči a Žďáře nad Sázavou vzniknou velká centra - páteřní školy.

Diskuze k článku