Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Reprezentativní výběr obrazů současných polských umělců představuje Oblastní galerie Vysočiny v sálech budovy v Komenského ulici. Až na výjimky jsou prezentováni mladí autoři, narození v sedmdesátých, osmdesátých a devadesátých letech 20. století. Tomu odpovídá i jejich volba a uchopení témat. 

Výstava nese titul Na druhé straně (zrcadla), potrvá do 4. června a nabízí velmi široký a pestrý pohled na to, co současní polští výtvarníci tvoří. To je umožněno kontinuálním pohledem, kterým věc pojímá galerie v Bielsku-Biale. Právě ze sbírek této galerie, která se na malbu zaměřuje a navíc už víc než půlstoletí pořádá bienále malířské tvorby Bielska Jesień, jihlavská OGV obrazy zapůjčila a přivezla.

Jak vysvětlili organizátoři, tvoří značnou část děl polské galerie právě obrazy oceněné na tomto bienále. Kurátorkou jihlavské výstavy je za polskou galerii Agata Smalcerz. Návštěvník může na desítkách obrazů sledovat tvorbu z posledních sedmnácti let, tedy to nejaktuálnější, co v Polsku vzniká. A pohledy jsou to nesmírně zajímavé.

Často lze vysledovat potřebu umělců názorově se vyjádřit k tématu, abstrakce je zastoupena spíše až v druhé řadě. Tématem a „modelem“ pro malíře jsou třeba tenisky Conversky, uprchlíci směřující po moři na člunu na Západ za zvuku písně Go West nebo motivy reklamy, nákupu a spotřeby (Kdo nekupuje, ten nejí, Pin up fruits: Jahody a višně i další díla).

Reflexe světa konzumu je tu často velmi silná a nelítostná. Stačí se zahloubat do detailů obrazu Apokalypsa I, na kterém Marta Antoniak za pomoci akrylu, oleje a zalisovaných plastových figurek pojmenovává neradostnou stopu, která po současném lidstvu zůstává. Její apokalyptický pohled jako by odkazoval až někam k obrazům Hieronyma Bosche.

Vedle toho malíři komentují třeba paradoxy plynoucí ze střetů mezi světy konzumu a náboženského radikalismu, chudobu nekonečných slumů nebo zbohatlický lov divokých zvířat pro zábavu. Až překvapivě výtvarně silnými obrazovými motivy se v jejich ztvárnění stávají třeba nemocniční chodba nebo konstrukce ze zrezlých lešenářských trubek. Obrazy pak coby protipól tradiční malbě doplňuje videoinstalace Slavomira Rumiaka.

Z pohledu kurátorky na výstavě několik  děl rozvíjí  hlavní  téma. To  odkazuje ke knize Lewise Carrolla Za zrcadlem a co tam Alenka našla a k jejím surrealistickým referencím, anebo ke koncepci  zrcadla  jako  symbolického  portrétu  či autoportrétu.

Jak zaznělo, je pro jihlavskou galerii i samotná prezentace současné tvorby umělců ze sousední země svého druhu pohledem z druhé strany. Je jakousi zkouškou porozumění a poznání věcí, kterými se obvykle  mladí lidé zabývají.

Tahle možnost konfrontace se hodně povedla. Výstava přináší velmi silný zážitek umělecký, ale především nenechává pozorovatele v klidu naléhavostí, kterou většina z prezentovaných tvůrců do svých děl vložila. 

Diskuze k článku