Petr Klukan
šéfredaktor
tel.:+420 567 578 004
mobil:+420 732 554 850
klukan@jihlavske-listy.cz

„Tohle si musíme dát otisknout na záda na tričko,“ říká s humorným povzdechem Pavel Vacek z Jihlavy. Podnikatel v elektrotechnice, jehož obrovským koníčkem je kromě muziky focení a natáčení z dronu. A objevila ho i televize, pro kterou také pracuje.
Ale popořádku. Cože si má dát otisknout na ty záda? No přece odpovědi na nejběžnější otázky, se kterými se setkává všude, kam s dronem a kamerou přijedou. Jaké má dron rozpětí? Jak dlouho vydrží ve vzduchu? Kolik dron unese? Jaký má dosah? Jak vysoko dokáže vyletět?
Pavel Vacek se k dronům dostal přes leteckou modelařinu. Na jihlavském letišti v Henčově trávil a tráví spoustu času. „Dopracoval jsem se až k velkým modelům,“ vysvětluje a ukazuje skoro třímetrovou a téměř 20kilovou létající kopii akrobatické Extry SC, s níž Martin Šonka řádí v nejprestižnější akrobatické soutěži Red Bull Air Race.
Od takových modelů je to prý k dronům jen krůček. „Když si ale někdo myslí, že si koupí dron, a nemá vztah k létání, tak jej rozbije,“ varuje případné nadšence.
Jak to začalo? Pavel má rád hrady a zámky a chtěl si je natočit svrchu. Rokštejn, Templštejn… „Neměl jsem žádné ambice vydělávat tím peníze,“ říká jednoznačně. Zlom nastal, když zahlédl inzerát, v němž někdo prodával profesionální dron s fotografickým vybavením. Shodou okolností dotyčný pracoval pro televizi, ale musel s tím ze zdravotních důvodů skončit. A přes něj se dostal až k televizní produkci.
„Děláme ve dvojici. Jeden létá, druhý natáčí a otáčí optikou,“ popisuje svou práci i s jihlavským kameramanem Jirkou Bednaříkem. Pilot a kameraman, tak je to běžné. Výsledkem jsou profesionální záběry.
Pavel Vacek je podepsán i pod novým úžasným seriálem ČT Krajinou domova, v němž figuruje jako kreativní producent další z Jihlavanů – Petr Kubica.

Co je při řízení dronu nejtěžší? „Velký vítr vadí, ale horší je špatná dohlednost,“ říká Pavel Vacek. Pilot totiž stojí na zemi a na dron musí vidět. „Mě ale nevadí nic, mě to hrozně baví,“ přiznává Pavel a dodává, že to není práce, ale zábava. „I když někdy to práce je – když musíte vzít dron na záda a vystoupat s ním někam do hor,“ zasměje se.
Málokdo by si asi představil, jak obtížné je létat s profesionálním dronem. A to nemám na mysli jeho ovládání, ale získání všech potřebných papírových povolení.
„Předpisy jsou velmi přísné, nesmí se létat bez povolení nad lidmi, nad městem,“ vyjmenovává pilot, který musel absolvovat zkoušky tzv. pilota bezpilotního prostředku a zkoušky na konkrétní dron. „Pak vám teprve přidělí OK - imatrikulační značku.“ Potom máte své OK, stejně jako pilot ultralightu. „Zapomenout nesmíte ani na papíry na letecké práce,“ pokračuje, „a to vše stojí peníze.“
Potom není divu, že takové natočení jakékoliv akce něco stojí a že jsou „drazí“. „Mám svou práci, nejsem na zakázkách závislý,“ vysvětluje Pavel s tím, že nemá ani vlastní webové stránky.
Natáčel pro televizi i pro film. Pracoval též s telčským režisérem Danem Svátkem. Nyní pracuje na druhé sérii seriálu Krajinou domova s úchvatnými záběry o specialitách v krajině. Víc prozradit zatím nechce.
Nelze se nezeptat na historku z natáčení. Nebo aspoň největší průšvih. „Jednou mi zůstal dron na stromě, na vysoké jedli na Křivoklátsku,“ rozpovídá se. „Točili jsme jmelí, rejža chtěl pořád blíž a blíž…Nejhorší bylo, že tam nebyl signál, kvůli každému telefonu se muselo vylézt na kopec.“ Po několika hodinách mu nepoškozený dron snesl lesák, který na strom vylezl za pomocí stupaček.
Využití dronů je velké, přesto jejich budoucnost nevidí v donášce zásilek domů, jak o tom uvažuje například firma Amazon. „To vše je nesmyslné,“ směje se těm myšlenkám. „Snad jen v Americe někde na rovinách, ale ve městě? Autonomní nejsou ani auta.“
Vychází ze svých zkušeností i absolvovaných všech možných zkoušek. „Ta přísnost je kvůli nekázni amatérských pilotů dronů, kteří létají všude,“ vrací se k obtížnosti získání „licence“. Zároveň jej to ale štve: „Dělá se z toho až moc hrozná věda.“
Má nějaké vysněné přání? „Natočit pořádně krásný dokument o českých a moravských hradech a zříceninách,“ řekne,  po chvíli a dodá, „díky natáčení jsem se dostal do spousty míst, kam bych se normálně nejel podívat… Mám rád českou krajinu, architekturu. Třeba úžasná byla i JE Dukovany - je to obrovský kolos, který z výšky vypadá úplně jinak.“

Diskuze k článku