Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

 Spolek pro navrácení sochy TGM do Jihlavy (dále jen Spolek), který v roce 2011 dosáhl instalace zmenšené kopie Šlezingerovy sochy Masaryka před gymnázium, se reálně přiblížil k realizaci další sochy. Získal stotisícový příspěvek na materiál pro sochu v podobě svazku klíčů, která má oslavit svobodu a boj za demokracii.

 Z pozice generálního sponzora podepsala společnost ACO Přibyslav se Spolkem smlouvu na dar ve výši 100 tisíc korun. „Umožnila tak nákup kamene a začátek prací,“ sdělil za realizátory ideje Petr Palovčík. 

 Spolek aktuálně řeší, kde bude socha stát. Zájem některých zástupců vedení Jihlavy o instalaci sochy v krajském městě podle Palovčíka změnil původní nápad umístit ji mimo Jihlavu, aby „pouť“ k ní připomínala náročnost cesty ke svobodě. Sochu by nyní autoři myšlenky rádi viděli v odpočinkové zóně u Českého mlýna, kde je velká návštěvnost a je zde také reálné pořádat happeningy či kulturní akce.

 Iniciátorem vytvoření sochy „Klíče“ byl senátor Miloš Vystrčil. Sochu navrhl havlíčkobrodský sochař Radomír Dvořák, který ji také má realizovat. „Klíče“ mají být vysoké 215 cm (včetně podstavce). Jejich „přívěsek“ má mít podobu lipového listu, spojovací „kroužek“ bude vyroben z nerezu. Náklady mají dosáhnout cca 300 tisíc Kč. „Spolek již uzavřel smlouvu na dodávku a strojové opracování kamene s firmou Granit Lipnice,“ dodal Palovčík. 

 Jak sdělil JL sochař Radomír Dvořák, jinak též pedagog jihlavské grafické školy, je nyní zaneprázdněn velkým sochařským projektem, který zahrnuje dvacet tun kamenných písmen. Pokud jde o kámen na sochu Klíče, ten by se podle něho měl řezat během léta, cca za dva měsíce.

 „Řezání je potřeba nejdříve dobře připravit, půjde o poměrně složitý tvar. Předal jsem už své výkresy a programátor je teď převede do programu lanové pily s diamantovými segmenty, kterou se kámen bude řezat,“ vysvětluje sochař.

 Zvolený materiál bude podle Dvořáka charakteristická šedomodrá lipnická žula těžená z hloubky lomu. „Splňuje důležitý požadavek, aby byl materiál odolný. Je houževnatá, jemnozrnná, drží při sobě, proto snese jemné tvary,“ popisuje sochař. Vizuálně atraktivnější dekorativní žuly podle něho časem snáze podléhají zkáze.
Dvořákovi by v podstatě vyhovovalo i uvažované umístění u Českého mlýna, byť je zde podle jeho slov potřeba zelení sladit situaci lokality tak, aby se velká hmota obchodních center za řekou „neprala“ s dílem.

 „Ale v tomto smyslu ještě bude jednání s architekty a východisko se podaří najít,“ je přesvědčen sochař. Velmi oceňuje právě možnost umístění díla u řeky. „Každý pomník je vlastně symbol času, stejně jako plynoucí řeka. Řeka je dobrá…,“ řekl JL Dvořák.

Diskuze k článku