Churchillův projev o Bitvě o Británii 20. 8. 1940. Hitler a Stalin, kámoši jak hrom, si v rámci bitvy o Anglii kroutili knírky.

 Obecně přijímaným datem začátku války v Evropě je 1. září 1939, kdy nacistické Německo napadlo Polsko. 17. září 1939, tedy šestnáct dní později, zahájil Sovětský svaz (SSSR) invazi do Polska z východu. Krátce poté se do konfliktu vložily Francie, Velká Británie a státy Commonwealthu. Sovětský svaz nejprve uzavřel s Německem smlouvu o neútočení (tzv. Pakt Ribbentrop-Molotov), podepsanou 24. srpna 1939 (avšak datovanou o jeden den dříve, tedy 23. srpna 1939). Tímto paktem si tyto dva státy - mimo jiných ustanovení - rozdělily sféry vlivu. V důsledku toho byl de facto uvolněn prostor pro vojenskou expanzi obou států. V dalším průběhu událostí byl však 22. června 1941 Sovětský svaz sám přepaden Německem a jeho spojenci (tzv. Operace Barbarossa). Bitva o Británii (10. červenec 1940 – 31. října 1940) představuje střetnutí mezi německou Luftwaffe a britskouRoyal Air Force nad Británií a kanálem La Manche.

 Pro „Bitvu o Británii“ (Battle of Britain) se občas používá i pojmenování „Bitva o Anglii“. Jednalo se o první významné střetnutí v dějinách válek vybojované výhradně prostřednictvím leteckých sil. Smyslem této vzdušné bitvy, kterou rozpoutala německá strana, bylo zničit nebo alespoň výrazně oslabit Royal Air Force a získat tak jednoznačnou vzdušnou převahu nad kanálem La Manche a Británií, což německé velení považovalo za nutnou podmínku pro uskutečnění invaze do Anglie (viz Operace Seelöwe). Bez této převahy by tato akce byla příliš riskantní až neproveditelná. Koncem října 1940 Němci pochopili, že nejsou schopni dosáhnout svého cíle a zničit britskou Royal Air Force, a začali omezovat své akce. V roce 1941 pak byla většina kapacit Luftwaffe převelena na jiná bojiště (doStředomoří a na východní frontu).

 Kromě britských pilotů RAF a FAA se bitvy o Británii na britské straně účastnili též piloti z mnoha zemí světa. Šlo především o dobrovolníky z britských dominií a exulanty z Evropy. Nejpočetnější skupinu zahraničních pilotů tvořili Poláci. Druhou nejpočetnější národností se stali Novozélanďané (asi 130 pilotů) a na třetím místě v počtu účastníků bitvy byli Kanaďané (asi 112 pilotů). Velmi významnou složku tvořili také českoslovenští piloti, jejichž skupina byla co do počtu účastníků bitvy na čtvrtém místě. Společně s Poláky patřili k elitním pilotům. Dle různých zdrojů se bitvy o Británii účastnilo 84 - 93 československých pilotů, z nichž velká většina pocházela z českých zemí.

 Na náměstí v Boskovicích a v Muzeu Boskovicka, byla ve čtvrtek 7. 5. 2015. Ve 14:00 zahájena výstava 40 rodáků, příslušníků RAF. Rodáci z Boskovic a okolí ve službách Královského letectva. Poslouchejte na Vltavě od 11. května 2015 vždy v 15:20. Po odvysílání se jednotlivé díly četby objeví také na stránce Hrdina.cz. Jedním, z těchto čtyřiceti příslušníků RAF je Rudolf Nedoma, který napsal knížku: „Bombardovali jsme Německo“, vydanou v roce 1946, V. Kutil Olomouc, kterou věnoval jako upomínku, sekundánkovi RG Židenice, na společné prázdniny, strávené v roce 1946 v Rožnově. Přítelíčkovi se omluvil pohlednicí, odeslanou dne 1. 4. 1947. BERKS: „Prosím za prominutí, že jsem se nepřišel ani rozloučit. . . Snad se jednou přijedeme podívat do Rožnova“. Rudolf Nedoma Pohlednici - „omluvenku“, si vyžádali boskovičtí jako autentický doklad s datem, pro předmětnou výstavu RAF. Zdeněk Gryc se s Rudolfem Nedomou už do Rožnova, za Valachy věrnými TGM nedostal. R. N. zemřel 10. 8. 1995. Je pochován v Roockwoodu, v části hřbitova zakoupeného Svazem letců svobodného Československa v Londýně, poblíže svých válečných kamarádů. PS. R. Nedoma bydlel v Brně-Černovicích, kousek od nás. Na letiště na kopci to neměl daleko. Svoji drobnou Angličanku nacpal do Spitfire… a ulétl.

Diskuze k článku