Urbanismus historického jádra Jihlavy se vyvíjel kontinuálně a logicky v původním hradebním prstenci s vnitřním prostorem neobvykle velkého náměstí. 1. - 3. února 1967 je do Jihlavy svolána celostátní technicko-ekonomická konference o funkci územního plánování, stavebního řádu a životního prostředí. Jihlava byla vybrána ze dvou důvodů.

  Ten první byl presentován složkou s dokumenty Stavebního řádu města Jihlavy uděleného Přemyslem Otokarem II. a modelem města v první polovině 15. Století. Překlad dokumentu a půdorys města jako podkladu pro model vypracoval PhDr. František Hoffmann. Druhým důvodem bylo, že v této době byly možno nahlédnout do anatomie pacienta, rekonstrukce domu na náměstí Sklípku. Nové metody probíhaly pod vedením pracovníků katedry rekonstrukcí VÚT Brno, vedené Profesorem Cikánkem.

  Tyto metody byly schopné vyřešit většinu problematiky. Sklípek jako vzorová rekonstrukce byl zahrnut do odborných skript katedry. Následně 1. 10. 1967. byl sklípek otevřen. V jeho interiéru byla realizována sgrafita, která ve čtyřech obrazech upomínala na slavné dějiny města. Náměty vybral a potřebné podklady dodal F. Hoffmann. Bohužel se také vyskytly názory, že nová doba, šťastnějších zítřků, by si zasloužila odpovídající řešení ve stylu Zápotockého: "Po staru se žít nedá". Tento názor otiskla jihlavská Jiskra: 21. června 1968. Článkem Jaroslava Lavičky, pracovníka plánovacího odboru ONV: Památky za každou cenu."Nenasytné památkáře neuživí ani Ford". Fundovaně tomuto názoru oponoval. 12. Července 1968. ředitel Musea PhDr. František Hoffmann Csc. v článku: "O památkářích aneb o nepravých hromosvodech. Hoffmann zde napsal: "zámek v Brtnici je zplundrován. Renovace si vyžádá milionové částky.

  Mohou za to památkáři? Ani v nejmenším. Vina je v kořistné zprávě objektu, která do jeho údržby nevracela po léta ani přiměřený podíl z nájmu a v nemožnosti zajistit stavební výrobu. Jihlavské památkové problémy jsou složitější, ale podstata je podobná." Hoffmann poukazuje na to, že i zbourání domu postavení nového je i ekonomicky k zamyšlení cituji: "kdyby místo obnovy Sklípku se objekt strhl a postavila by se novostavba, náklady by stejně dosahovaly miliónových částek". V článku je toho bohatě. Myslím, že i v současné době by měl být v Jihlavě znovu čten. 22. srpna 1968. zaparkovaly na jihlavském náměstí tanky sovětské armády. 17. dubna 1969.

  Koordinační výbor tvůrčích svazů a kulturních pracovníků Jihlavska, B. Krátký předseda, F. Hoffmann místopředseda výňatek: "Tvůrčí a kulturní pracovníci Jihlavska jsou neoddělitelnou součástí našeho lidu. Jsou si vědomi své odpovědnosti, ale i své váhy v současné společnosti. Hodlají uplatnit všechny své schopnosti ve prospěch našich národů, ve prospěch socialistické společnosti v jejím očištěném lidském smyslu. Moc a násilí mohou toto úsilí o dosažení těchto cílů dočasně utlumit a oddálit. Nemohou je však zničit. Věříme, že naše národy jsou natolik zdravé, aby překonaly nynější obtížné období. Chceme k této konsolidaci politické, mravní i hospodářské přispět ze všech svých sil". Výsledek každý zná, změnila se garnitura. Kvalifikace ředitele, bez nově prověřené rudé knížky byla vyloučená. PhDr. František Hoffmann s rodinou byl z Jihlavy vyhnán.

  Jihlavské náměstí bylo prořezáno. Romantický Grecl odstřelen a Jihlava získala na publicitě a pozoruhodnosti, viz aktuálně: Stopy urbanistických zvěrstev. Výstava, kterou pořádá pražská Novoměstská radnice ve spolupráci s MHF České doteky hudby, poukazuje fotografickou a dokumentární formou na nejkřiklavější případy urbanistické devastace. Jihlavský obchodní dům Prior z roku 1983 Volně navazuje na televizní seriál Šumná města, ve kterém architekt a herec David Vávra pomocí humorné nadsázky popisoval architektonické krásy i brutality českých a moravských měst. Expozici organizátoři umístili do Recepčních salonků a pod lomenou klenbu umístili velkoformátové černobílé fotografie, ukazující v plné nahotě konkrétní objekt v současném designu. Na každém panelu je i snímek místa v původním stavu, nechybí stručný popis stavebního zásahu ani smutně satirická báseň karikující proces ničení.

  Vpády do organismu krajiny a měst mají na svědomí totalitní mocipáni, kteří vládli zvláštním talentem ničit letitý genius loci. Navíc ho dokázali přebrousit unifikací či prefabrikáty, ve kterých člověk mohl jen zdegenerovat. Jedním z nejkřiklavějších momentů výstavy je jihlavský obchodní dům Prior z roku 1983, necitlivě umístěný do centra náměstí. Kvůli němu vzaly za své historické domy i urbanistická jednota středověkého města. Samotná stavba nákupního centra vypadá jako karikatura komiksové pevnosti a hyzdila by jakékoli místo na světě.

Diskuze k článku