David Kratochvíl
černá kronika/region
tel.:+420 567 578 039
mobil:+420 776 242 497
kratochvil@jihlavske-listy.cz

 „Hele, zrovna přiváží rohlíky, nechceš jeden koupit, třeba je to tvůj poslední, tak ať máš aspoň čerstvý,“ volá na mě se smíchem v pátek 23. srpna krátce po sedmé hodině ráno kamarád Jirka. Sleduje, jak přímo na centrálním náměstí v Telči právě dře světlehnědý proutěný koš o žulové dlažební kostky a horkovzdušný balón žlutočervené barvy se pomalu vznáší k nebi.

 Jsem jedním z čtyř pasažérů vyhlídkového letu. Pevně se držím černého madla na koši a hlavou se mi honí všelicos, balónem letím úplně poprvé. Vítr nás unáší směrem na Studenou. „Škoda, že sis nevzal kinedryl,“ píše mi Jirka záhy po vzletu textovkou na mobil.

 I když je aktuální teplota vzduchu jen 11 stupňů Celsia, rukou si otírám zpocené čelo a pořád dokola si opakuji: „Hlavně se prosím tě nedívej dolů...“
„Klid, jsme asi jen kilometr nad terénem,“ snaží se mě uklidnit věčně usměvavý Tomáš, pilot balónu s označením OK-8808. Můj obvyklý strach z výšek tím pádem graduje.

 Během letu se v balónu řeší různá témata. Pilot například prozrazuje, že má od roku 2006 za sebou už 250 letů a výlet po obloze prostřednictvím balónu bere jako svůj koníček. „Kdyby mě to mělo živit, tak bych musel absolvovat 100 letů ročně, ale živte rodinu něčím, co je závislé na počasí,“ vysvětluje pro úplnost.

 Kromě fotografa, Petry Stejskalové, majitelky brněnské společnosti zajišťující balónové lety a pilota se mým společníkem na hodinu a pět minut strávených ve vzduchu stal i starosta Telče Roman Fabeš. Ten v balónovém létání není žádným nováčkem, ale zkušeným harcovníkem. Letí už poněkolikáté.

 „Je to pro mě i taková inspekční obhlídka města. Vždycky, když se na Telč podívám z ptačí perspektivy, tak si můžu alespoň zkontrolovat, kolik přibylo na zahradách rodinných domků bazénů,“ povídá v žertu s tím, že z balónu se hlavně kochá nádhernou krajinnou scenérií, která se mu právě nad Telčí nabízí.

 To majitelka balónu Petra Stejskalová přiznává, že se svým mužem právě v den našeho letu slaví desetileté výročí manželského svazku. S manželem, který je pilotem jednoho z balónů, který se toho času také vznáší kdesi nad Telčí, si popřejí k jubileu prostřednictvím vysílačky.

 Stejskalová s úsměvem prozrazuje, že balónáře mají velmi rádi čerpadláři. Během více než hodinu trvajícího letu spotřebují asi 100 litrů propan butanu. „Na čerpacích stanicích jsme proto stálými zákazníky. Od některých už máme i klíče,“ glosuje výraznou spotřebu paliva LPG.

 Když se mi zhruba po půlhodině letu přestávají strachem třepat kolena a let si začínám skutečně užívat, přibližuje pilot Tomáš osazenstvu jednu z historek, kterou díky balónovému létání zažil. Jednou z jeho klientek byla i žena, která bydlela v 16. patře panelového domu a trpěla strachem z výšek tak, že si kvůli tomu nemohla ani umýt okna.

 „Tak přišla, že prostřednictvím letu balónem chce tenhle strach překonat. Když už jsme byli ve vzduchu, ona otevřela strachy celá bez sebe jedno oko a na deset metrů od ní byl komín a na něm hnízdící čáp, nějak ji to uklidnilo.

 Od té doby už strach z výšek nemá a okna si asi už taky myje sama v pohodě,“ povídá úsměvnou historku.

 Po 65 minutách strávených ve vzduchu přistáváme na zvláčeném poli u Střížovic na Jindřichohradecku. Během té doby jsme uletěli vzdušnou čarou 23,5 kilometru, přičemž maximální rychlost byla 38 kilometrů v hodině.

 „Byl to poměrně svižný let,“ hodnotí ho pilot Tomáš. Na závěr celého ranního dobrodružství mě ještě nemine slavnostní ceremoniál, kdy mě právě pilot Tomáš za vydatné pomoci fotografa překřtí na mé nové balonářské jméno.

 Od pátečního rána jsem pro ně – podle místa přistání - už jen David ze Střížovic. Netradiční výlet zakončujeme společným přípitkem vychlazeného šampaňského, které mi mimo jiné kvůli mému premiérovému letu balónem stéká po vlasech…

_____________________________

 Snaží se o propagaci balonového létání 

 Provozovatelé balónových letů se spojili do projektu 100 startů z českých měst. Nekomerční akce má podle prezidentky Českého balonového svazu Petry Stejskalové pomoci balonovému létání. „Balonové létání si veřejnost bohužel v poslední době spojuje hlavně s komercí, vyděláváním peněz, slevovými portály, zážitkovými agenturami a podobně. Proto byl spuštěn tento projekt, ve kterém chceme veřejnosti připomenout, že většina pilotů balonů létá hlavně pro radost, tak jak tomu bylo v dobách prvních balonů v našich krajích,“ doplňuje pro úplnost. Projekt odstartoval letos v únoru.

Diskuze k článku