Pavel Bajer
komunální politika
tel.:+420 567 578 036
mobil:+420 736 194 030
bajer@jihlavske-listy.cz

Renátě Salátové je 42 let a pracuje jako dobrovolnice v Domácím hospici Vysočina v Jihlavě. K pomoci nevyléčitelně nemocným ji přivedla těžká nemoc, kterou sama prodělala – rakovina prsu.  

Kromě toho tato nezdolná žena šíří, například za pomoci přednášek, o této zhoubné nemoci osvětu.

Jednu ze svých přednášek absolvovala ve středu 26. dubna v jihlavské městské knihovně. Přednáškový sál knihovny byl téměř zaplněný. Přišlo okolo 40 osob.

Renáta Salátová je ženou středního vzrůstu. Působí unaveně. Je vidět, že nemoc, se kterou se potýkala, ji značně vyčerpala. Její vyprávění je smutné. V některých chvílích jen s největším vypětím sil potlačuje emoce.

Přesto se snaží, aby její přednáška byla poutavá. Několikrát se při ní pokusí i zažertovat. Je to však spíše takový smutný, a dosti černý humor.  

S rakovinou se Renáta Salátová poprvé setkala, když jí bylo 13 let. Její matka onemocněla rakovinou plic. Umírala doma dva roky. Říká, že tehdy od rodiny odešel její otec, a ona sama, aby se mohla své matce více věnovat, musela skončit s basketbalem.

„Ten obraz, který se mi naskytl, si bohužel budu pamatovat do konce života. Maminka zemřela, bylo jí 43 let, a mě bylo 15 let. Umírala doma, viděla jsem, jak mi odcházela. Nikdy jsem si nemyslela, že to jednou může potkat také mě,“ vzpomíná.
Jenže… v roce 2012 oslavila R. Salátová své 38. narozeniny, a v srpnu si při sprchování nahmatala „cosi“ v levém ňadru.

„Ten útvar, co jsem měla, nebyla ani bulka, ani kulička, bylo to, jako kdybych měla pod kůží dvacetikorunu,“ popisuje R. Salátová.

Na radu svých kamarádek si zašla k lékaři. Diagnóza ji šokovala. Jednalo se o agresivní rakovinu levého prsu. A jí se tehdy zhroutil svět.  

Následovala operace nádoru, při níž jí byl odebrán z prsu nádor a lymfatické uzliny. Celou léčbu prodělala na jihlavské onkologii.

Svoji léčbu se rozhodla zdokumentovat

I přes svoji těžkou životní situaci myslela R. Salátová také na ostatní. Rozhodla se proto celou svoji léčbu zdokumentovat. Role fotografa se zhostil jihlavský žurnalista Tomáš Blažek.

Chodila po operaci na chemoterapie. Po první chemoterapii si myslela, že to zvládne. Jenže poté si prošla doslova peklem.

„Po třech dnech chemoterapie jsem začala cítit únavu, náznaky chřipky, bolení v krku, čtvrtý den mě začaly bolet vlasy, při každém sáhnutí jsem držela v ruce chumáče vlasů,“ popisuje Salátová.

I přes svůj závažný stav si R. Salátová psala deníček, do něhož vše zaznamenávala. Se svými zápisky však skončila po třetí chemoterapii, kdy se její stav rapidně zhoršil. Bolesti byly nesnesitelné.

„Opakovala se tam slova deprese, smrt, je mi špatně… Už jsem neměla potřebu tato slova neustále do deníčku psát,“ vzpomíná Salátová.  

Za nejhorší tehdy považovala samotu. Osamocená ležela na posteli, s prudkými bolestmi svalů, a nemohla jíst.

Doslova silou vůle nakonec chemoterapie zdárně absolvovala. Po chemoterapiích následovalo ozařování. Těch bylo celkem 34 a probíhaly, mimo sobot a nedělí, každý den.

Vypadalo to, že se vše obrací k dobrému. Jenže to nejhorší R. Salátovou teprve čekalo….

„Máte špatný gen“

Během léčby R. Salátová absolvovala také genetické vyšetření. Při něm zjistili, že má špatný gen, který může mít za následek pravděpodobnou recidivu nemoci.

Lékařka na jihlavské onkologii jí doporučila, aby si nechala odstranit obě prsa a vaječníky.

„Měla jsem pocit, že je to špatný sen,“ pokračovala R. Salátová.

Když řekla doktorce na jihlavské onkologii výsledek svého vyšetření, měla pocit, že je to člověk na nesprávném místě.

„Tak si necháte vzít ten prs, no, a pro jistotu i druhý. A tím to bylo skončené. Žádné vysvětlování, nic,“ doplňuje Salátová.

Nejvíce jí však vadila možnost odstranění vaječníků a dělohy. Lékařce namítla, že nikdy nebude moci mít děti.  

„Reagovala způsobem dosti podrážděným - co vlastně chci? Musela jsem se rozhodnout hned, nedávala mi čas na rozmyšlenou,“ přibližuje Salátová.

Nakonec se však rozhodla, že proto, aby byla zdravá, udělá  cokoliv. Od lékařky dostala vizitku, aby se na operaci objednala do brněnské nemocnice Svaté Anny.
V květnu 2013 se jela do brněnské nemocnice domluvit na operaci osobně. Postoje odpovědného lékaře v brněnské nemocnici oceňuje.  

„Vůbec jsem nevěděla, co budou se mnou dělat. Tam jsem ale měla štěstí na úžasného pana doktora, který mi vysvětlil všechny metody,“ chválí Salátová.
Lékař jí vysvětlil, že při operaci odstraní prsní žlázy, a následně pak dojde k rekonstrukci obou prsů. Jejich výplň pak budou tvořit implantáty, nebo vlastní tuk.

Pojišťovna nechtěla zákrok proplatit

Renáta Salátová byla na operaci do Brna objednaná na únor 2014. Jenže záhy se dozvěděla, že si zákrok bude muset hradit pravděpodobně ze svého.

„Z Brna z kliniky mi zavolali, že mi zdravotní pojišťovna odmítla tu operaci zaplatit. Termín tady máte, tak se rozhodněte…“ uslyšela v telefonu.  

Jenže tehdy ji potkala další smutná událost. Byla donucena opustit své dlouholeté zaměstnání z důvodu nemoci. Přesto se rozhodla, že potřebnou operaci podstoupí. Jenže cena takovýchto chirurgických zákroků se řádově pohybuje v horizontu několika desítek tisíc korun.

Aby si R. Salátová potřebné peníze pro operaci mohla zajistit, začala obíhat pojišťovny a banky. Rušila veškerá spoření i pojištění.

Peníze ale stejně nestačily. A tak byla nucena prodávat zlato po své mamince.
Nakonec se rozhodla říci o svých potížích řediteli brněnské kliniky. Ten zavolal řediteli zdravotní pojišťovny, aby mu sdělil důvod, proč nechtějí tento operační zákrok hradit.

Po tomto telefonátu došlo, podle Salátové, k obratu. Pojišťovna ji následně informovala, že operaci zaplatí.

„Pojišťovny si s námi zahrávají. Zkouší, jestli to zaplatíte, nebo ne,“ myslí si o těchto institucích R. Salátová.

Operace se nakonec podařila a umožnila Renátě Salátové start do nové etapy života.

Diskuze k článku