Jihlavské listy, 03.02.2017

Pokud povede vysokorychlostní trať přes Vysočinu (VRT) musí mít zastávku v Jihlavě, říká vysočinský hejtman Jiří Běhounek (ČSSD).

Po osmi letech vládne na kraji ČSSD v koalici. Jak hodnotíte práci koaličních partnerů?

Za celé tři měsíce k nim nemám žádnou připomínku. Přijali můj způsob uvažování, že se tady bude pracovat, a ne kecat a politikařit. Věřím, že v nastoleném trendu se jim podaří pokračovat. Takže z mé strany nemám žádných zásadních připomínek - kromě přestřelek, které se udály před ustavením a krátce po ustavení Rady kraje a zastupitelstva.

Co tím konkrétně myslíte?

Například, jak se hovořilo o kolegovi Pavlíkovi (náměstek hejtmana za ANO 2011 – pozn. red.), nebo dohady, kdo bude zastávat jaké posty, protože to neměli mezi sebou ujasněné. Myslím tím především místa předsedů výborů a komisí.

Jak tedy hodnotíte svého náměstka Josefa Pavlíka? Nevadí vám jeho nedořešená minulost, když nejdříve zatajil své členství v KSČ, a nyní není jasné, zda nebyl členem Lidových milicí?

My jsme se k tomu zatím nevyjadřovali, ani jsme to nijak nekomentovali. Tyto záležitosti jsou věcí každé politické strany nebo hnutí. Nechci to komentovat, podobně by se mi nelíbilo, kdyby se někdo vyjadřoval k záležitostem, které se odehrávají uvnitř sociální demokracie.

(Pokračování na str. 4)

(Dokončení ze str. 1)

V koalici je s vámi také ODS, která dříve v krajském zastupitelstvu představovala poměrně razantní opozici proti jednobarevné vládě ČSSD. Jak se vám spolupracuje s nimi?

Volby dopadly tak, jak dopadly. Takže se jedná o umění možného. Zatím žádný problém s nimi nemám. Pokud bych ho měl, tak ho budu řešit. Chápal jsem, že museli v minulosti hrát roli opozice. Dnes však na nich leží odpovědnost v plném rozsahu. Na spolupráci konkrétně s paní náměstkyní Fischerovou a celým zastupitelským klubem ODS si zatím nemohu stěžovat. Uvidíme, jak se to bude vyvíjet dál.

Tvoříte dosti širokou koalici. Nebojíte se, že při širokém spektru názorů v ní budete mít mnohem větší problémy prosazovat své názory, než tomu bylo v minulosti?

Nemyslím si, že s tím budu mít problém. Nikdy jsem zde neprosazoval žádné extrémní názory. Naopak, v minulosti jsem musel leckteré záležitosti korigovat. Z 95 % je vedení kraje o práci. A ta není ani odésácká, ani sociálně demokratická, ANO, nebo lidovecká, jak je to někdy prezentováno.

Dříve byl tzv. vaší pravou rukou náměstek Libor Joukl, kdo je vaší pravou rukou nyní?

Co kdo říká a jakým způsobem se chová, je věc jedna. Druhou věcí je skutečnost. Pravda je, že v minulé radě měli všichni určitou pozici. Někdo byl aktivnější, tak vyčníval více. Někdo méně. V současné době, ač je rada složená z několika subjektů, tak je to podobné. Je logické, že užší spolupráci lidsky mám s těmi, co znám. To znamená s panem náměstkem Novotným, radními Fialovou a Hyským. Věřím ale, že s těmi ostatnímu budu mít za nějaký čas, až je poznám, stejnou spolupráci, jako s nimi.

Podmínky pro Českou poštu jsou svazující Lidé si vás zvolili jako představitele ČSSD. Nedávno jste kritizoval Českou poštu ve vztahu mezi obcemi. Podle našich informací však snaha o zachování jejích poboček pochází od vašeho stranického kolegy Milana Chovance. Má to být přímo politické rozhodnutí. Nemůžete, jako hejtman a poslanec za ČSSD, toho udělat pro vyjasnění vztahů s Českou poštou a obcemi více?

Pošta je sice státní podnik, ale nemůžete si myslet, že ministr vnitra přijde a řekne: budete to dělat tak a tak. To se týká například práva zasahovat do personálních otázek, nebo do chodu jednotlivých institucí, to už by si mohl poštu řídit sám. Takže si myslím, že to s kolegou, ministrem vnitra Chovancem, žádnou vazbu nemá. Co se týká České pošty, tak vedeme jednání na všech možných úrovních.

Tak kdo tedy nese za stávající stav České pošty zodpovědnost?

Sbíráme zde důsledky toho, že se zde 25 let nekonalo. U nás se u této instituce nereagovalo jako na Západě. Zůstalo to zde zakonzervované. Například v Rakousku a Německu jsou pošty diverzifikované. Fungují spádově ve spolupráci s obcemi.

Je si potřeba také uvědomit, že jsou zde nastavené ještě jiné kroky, které nemůže ovlivnit ani Ministerstvo vnitra. Hovořím zde o regulátorovi, což je Český telekomunikační úřad, který má nastavené nějaké podmínky, které jsou samozřejmě pro Českou poštu limitující a naprosto nepřijatelné.

Můžete být konkrétní?

Abyste spolupracoval v obci s Českou poštou, a za den zavření by vám hrozila pokuta 50 až 100 tisíc korun, tak do toho žádný starosta logicky nepůjde. Zároveň nepůjde do nějaké e-aktivity, kde na sebe naváže nějakou činnost, popřípadě obec bude ještě něco doplácet. Ponese pak sankce za nedoručení zásilky. K celé této problematice je nutné přistupovat komplexně. A o to se nyní snažíme ve spolupráci se Svazem měst a obcí i s dalšími institucemi, jako s Asociací krajů ČR. Chceme tuto problematiku otevřít a diskutovat.

Co pro to děláte vy osobně?

Pravdou je, že není v našich silách v každé obci poštu udržet. V našich silách by však mohlo být, aby ve spolupráci s vesnickými prodejnami a Českou poštou, přes starosty jednotlivých obcí, tato služba v nějakém rozsahu byla zajištěna. Pravděpodobně by v obcích neřešily záležitosti týkající se hypoték a podobně. Ale šlo by alespoň zajistit, pokud by přišel dopis, abyste jej mohl odeslat, nebo mohl zaplatit složenku. Toho bychom rádi dosáhli. Celá záležitost je dosti komplikovaná. Věnuji se jí již třetí rok, a zatím k žádnému posunu nedochází.

Kudy tedy z toho ven?

Regulátor Český telekomunikační úřad například stanoví, kolik má být terminálů pošt v určitém období. Jeho podmínky jsou pro Českou poštu svazující. V současné době jsme vytvořili pracovní skupinu, sestavenou ze zástupců Svazu měst a obcí, prodejců a krajského odboru regionálního rozvoje. Snažíme se nalézt nějaké průsečíky, které bychom potom předložili vládě. Vláda v tomto státě měla od roku 1989 ve svém vínku a programovém prohlášení podporu venkova. Tohle jsou ale ty konkrétní kroky, kde by se ta podpora měla hledat.

VRT musí mít zastávku v Jihlavě Již několik let se diskutuje o vedení vysokorychlostní trati (VRT) přes území Vysočiny. Potřebuje region opravdu takovýto typ vlakové osobní dopravy?

Pokud má jít VRT přes Vysočinu, tak musí mít zastávku v Jihlavě. Jinak je to bezesmyslná věc, pro nás nic nepřinášející. VRT s sebou totiž přináší problémy, jako různá omezení, koridory, nebo pásma atd. Pokud by byla v Jihlavě zastávka, tak to začíná být zajímavé z obou stran. Konkrétně v otázce spojení Jihlava-Praha a Jihlava-Brno, a obráceně. Dojezdové

časy vlaků by se zkrátily. Navíc z pracovních či studijních důvodů by se pak mohlo více lidí angažovat v Jihlavě. Neříkám, že v Jihlavě musí zastavovat všechny vlaky, jedoucí po VRT. Avšak takové ty regionálnější spoje by v Jihlavě stavět měly.

Paliativní péče není pouze lůžkový hospic Jste osobně zastáncem kamenného hospice na Vysočině?

Můj názor je prakticky stejný, jako v minulosti. My nebráníme žádné formě poskytování paliativní péče. Osobně se mi však nelíbí, když se paliativní péče smrskává pouze na hospic. Paliativní péče sestává z terénní, domácí hospicové péče, a také z péče, která je poskytována v nemocnicích. Samozřejmě, že hospicy byly svého času určitým posunem. Říkat však, že to je to jediné pravé a správné, si netroufám, a tvrdit to nikdy nebudu.

Podporujete tedy lůžkový hospic?

Opakovaně jsem řekl, že se stavbou kamenného hospice nemám žádný problém, ale že dokud neuvidím na stole ekonomický rozbor, otázku personálních záležitostí, a hlavně jeho financování i pozici v síti, že se o tom můžeme těžko bavit. Bohužel zjišťuji, že někteří z představitelů Asociace kamenných hospiců se celou záležitost snaží otočit pouze ve prospěch hospiců lůžkových, což není správně. Ukazuje se, že náš pilot hospicové služby, který se odehrává v Třebíči i ve Žďáře nad Sázavou, je životaschopný. Lidé, pokud jsou ošetřovatelní, rádi zůstávají, pokud ta situace nastane, doma. Cena těchto hospicových služeb je přitom stejná, nebo dokonce ještě nižší, než v lůžkovém zařízení.

Vznikne tedy na Vysočině kamenný hospic?

Pokud tu bude vůle a ochota, tak se o tom můžeme bavit. Ale jestli si někdo představuje, a takový jsem z toho měl chvíli dojem, že zde bude myšlenka hospice, a kraj to zaplatí a významným způsobem ho bude podporovat… My jsme ho ochotni podporovat stejně jako ostatní aktivity. Podklady, které jsem však zatím k projektu kamenného hospice viděl, jsou nedostatečné.

V čem?

Byly předložené nějaké základní představy, které bohužel nehovoří o tom, jak by to skutečně bylo. Domnívám se, že 25 postelí a provozní náklady 120 milionů korun je přemíra. Zvlášť proto, jak je kraj postavený, formovaný, jak je dostupný, a jaký zájem zde o tyto služby je. My máme paliativní jednotku v jihlavské nemocnici, kde můžeme zřídit 15 lůžek. A ta nejsou zdaleka tak obsazená, protože čím dál tím větší počet lidí chce zůstat doma. Do hospice nebo do nemocnice chtějí zpravidla jít až v terminální fázi.

Jaderné úložiště? Zatím se tancuje po povrchu… Váš názor na možnost jaderného úložiště na Vysočině?

Především si myslím, že bychom se měli bavit bez emocí, a ne pod nátlakem z různých stran. Měli bychom zjistit, o co se jedná. Jsme toho názoru, že v současné době potřebujeme jadernou energetiku. Chceme stavět pátý a šestý blok v Dukovanech, popřípadě třetí a čtvrtý blok v Temelíně. Tak musíme říci, jak s vyhořelým palivem budeme zacházet.

Nebude pro lidi záření z úložiště škodlivé?

Vysočina má po tisíciletí nějakým způsobem postavené pozadí ionizačního záření. Je to dáno jejím vývojem. Máme zde radon, uran… Lidé zde po staletí a tisíciletí žijí, a že by však byli vážněji nemocní, nebo pociťovali intenzivněji působení těchto faktorů, se říci nedá. Já diskuzím a odporům o úložišti emociálně rozumím, ale věcně je nechápu. Jenže v případě úložiště se přitom nejedná pouze o ukládání vyhořelých článků z atomových elektráren. Patří tam také jiné věci, které používáme. Například kontejnery používané v medicíně, zářiče z rentgenů atd.

Jenže Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) s obcemi příliš nekomunikuje…

Pokud se zde najde lokalita, která by byla prozkoumávatelná a prozkoumání hodná, tak je potřeba, aby se s okolními obcemi hovořilo. Například ve Finsku se domluvili, a obce z úložiště profitují. Chápu, že každá obec z toho chce nějaký profit, když už je úložištěm částečně omezená. Dukovany okolním obcím, dá se říci, neškodí, ale také je omezují v určitých možnostech. Takže je správné, že tyto obce dostávají nějakou kompenzaci.

Máte informace, že by vláda ně která místa pro možné jaderné úložiště více preferovala?

Všechny diskuze jsou o tom, že jsou vytipované některé lokality z hlediska geologické služby, ale neví se, zda-li jsou vůbec vhodné ke stavbě úložiště. Pokud je mi známo, tak doposud neproběhly například žádné hloubkové vrty. Stále probíhá pouze debata, která nemá úplně jasný základ. Pořád se, obrazně řečeno, tancuje po povrchu a očuchává, kde by úložiště eventuálně mohlo být.

Diskuze k článku