OBRÁNCE FC Vysočina Yani Urdinov dostal od klubového vedení nůž „na krk“. Nedožene-li ztracenou fyzickou kondici v juniorce, zůstane mu kabina prvoligového A-týmu s velkou pravděpodobností zapovězena. Foto: archiv JL
Prvoligový kádr FC Vysočina neměl doznat v zimní přípravě většího počtu změn, ale přesně to se stane. Vedení jihlavského klubu totiž řeší resty levého obránce Yaniho Urdinova a středopolaře Petera Šuleka. První byl přeřazen do juniorského týmu, druhý hledá nové angažmá.
„Usoudili jsme, že by Peterovi, po více než dvouletém působení na Vysočině, prospěla změna dresu,“ řekl sportovní manažer klubu Milan Bokša.
Odchod osmadvacetiletého slovenského záložníka měla mimo jiné zapříčinit slovní rozmíška s hlavním koučem Michalem Bílkem. „Je to pravda. Měli jsme výměnu názorů,“ potvrdil Šulek informaci Deníku Sport.
Zájem o služby majitele 50 prvoligových utkání a tří branek projevil Liberec. Ve hře má být i zahraniční štace. Severočeši se poptávali v Jihlavě rovněž na středopolaře Petra Hronka. Jeho přesun „pod Ještěd“ ovšem není příliš pravděpodobný.
Vedení Jihlavy přemýšlí, jak na vzniklou situaci zareagovat. „Přestože na Peterův post disponujeme adekvátní náhradou, uvažujeme o doplnění soupisky na pozici záložníka,“ přiznal Bokša.
Zatímco Šulek odehrál v prvním zápase přípravy proti Znojmu alespoň druhý poločas, obránce Urdinov do něj nezasáhl vůbec. Za trest se totiž připravuje s juniorkou. Pětadvacetiletý makedonec „namíchl“ nadřízené špatnou fyzičkou.
„Do zimního bloku vstoupil kondičně nepřipraven, což se negativně promítlo do jeho schopnosti zvládnout náročné tréninkové dávky. Nyní záleží pouze na jeho tréninkové píli a přístupu k povinnostem profesionálního fotbalisty, zdali si řekne o návrat do kabiny prvního mužstva,“ vysvětlil Bokša.
Za tento prohřešek by Urdinova dost možná potkal stejný osud jako Šuleka, jenomže klub se ho jen tak zbavit nemůže. Na marodce s natrženým svalem totiž nějaký čas pobude Milan Mišůn, a trenér Bílek by tak měl na levém kraji obrany personální nouzi.
Juniorce dali „čtyřku“
Za vydatného sněžení odehráli fotbalisté FC Vysočina v sobotu dopoledne v areálu Na Stoupách modelové utkání s juniorským týmem. Prvoligové áčko splnilo roli favorita a zvítězilo 4:0 (poločas 3:0). Branky stříleli dvakrát Rabušic, Ikaunieks a Vitásek.
Další přípravný zápas mají Jihlavané naplánovaný na tuto sobotu, kdy přivítají slovenský Svätý Jur (11 hod.).
Sestavy: Jihlava A-tým – 1. půle: Rakovan – Kryštůfek, Tlustý, Krejčí, Nový – Fulnek, Záviška, Štěpánek, Ikaunieks – Rabušic, Duba. 2. půle: Kolář – Kryštůfek, Štěpánek, Rosa, Novotný – Nový, Hronek, Vaculík, Vitásek – Dvořák, Záviška. Jihlava juniorka – 1. půle: Pokorný – Pedro, Vedral, Beseda, Fiala – Šerý, Kolčava – Hron, Šerý, Svatík, Bajer – Pěnkava. 2. půle: Soukup – Pedro, Vedral, Beseda, Kolčava – Boja, Šerý – Hron, Svatík, Sargsyan – Duba.
Diskuze k článku
Je na místě vzpomenout Jana Palacha, ale nebyl jediný, kdo se podobného zoufalého činu dopustil
Byli i jiní, třeba i z nám bližšího Humpolce.
Zdeněk Adamec byl student z Humpolce, který se ve svých 19 letech ve čtvrtek 6. března 2003 kolem půl osmé ráno upálil v Praze na Václavském náměstí na terase Národního muzea, hořící tělo dopadlo k památníku Jana Palacha.
Přestože Adamcův osobnostní profil a motivace k činu zdaleka neodpovídaly idealistické představě bojovníka za pravdu a za lepší společnost, případ vyvolal neobvyklý zájem médií a politiků a média se zabývala dopisem na rozloučenou, v němž se Adamec hlásil k sebevraždám Jana Palacha a Jana Zajíce. Mnoho lidí na místo jeho upálení pokládalo květiny, vzkazy a zapálené svíčky. V médiích i vyjádřeních politiků byl s několika následujícími případy sebevražd spojován do jedné vlny, o které mnozí hovořili jako o důkazu špatného stavu společnosti, s čímž jiní (například prezident republiky Václav Klaus, který složil den poté prezidentský slib) veřejně polemizovali.
Zdroj: Wikipedie.
Zdalipak si někdo v nějakém tisku 6. března vzpomene, třeba v rubrice "Čtenáři píší" ?
Nevytrhovat z kontextu, číst vše co je ve Wikipedii o Zdeňku i Janovi
Letopočet různý, důvody stejné.
SATANÍK
Osobnost a život[editovat | editovat zdroj]
Podle vyprávění spolužáků působil Zdeněk Adamec jako introvert.[1] Podle ředitele základní školy v Humpolci Pavla Bílka byl samotářský, ve školním kolektivu spíše neúspěšný a fyzicky neatraktivní a nešikovný, ale úspěšný v technických předmětech a zjevně inteligentní a sečtělý.[8] Byl jedináčkem.[8] Neúspěšně se hlásil na policejní střední školu, studoval nejprve na střední průmyslové škole v Jihlavě, poté přešel na strojní průmyslovou školu v Pelhřimově, kde byl v době činu žákem druhého ročníku.[8]
Na internetu vystupoval pod nickem „Sataník“. Pod tímto jménem provozoval Web Sataník, který se věnoval takzvanému darkingu čili darkerství, tedy odpojování elektřiny z recese a pro zábavu.
Web byl později odstraněn,[6] je však dostupný v archivu.[9] Sataník na svých stránkách například zmiňoval, jak odpojoval světlo před svým domem, aby ho v noci nebudilo. Na jeho stránkách byl citát: „Takové hrátky s elektrikou, s vysokým napětím…ohromná záře, jiskry, zkraty vysokého napětí co jsou vidět kilometry daleko“.
Společnost ČEZ a.s. však podala podnět k prošetření provozovatele stránek.[zdroj?] V únoru 2003 policie obvinila Zdeňka Adamce z podněcování útoků na veřejná zařízení.[3] Adamcův otec se domníval, že právě postup policie dohnal Zdeňka Adamce k sebevraždě, vyšetřovatel však tvrdí, že nijak naléhat nemusel a že s ním mladík bez problémů spolupracoval a přiznal se.[3]
V dopise na rozloučenou, který nadepsal Akce Pochodeň 2003,[10] odsuzuje konzumní způsob života. Hlásí se k odkazu Palacha a Zajíce, staví se proti současnému politickému uspořádání. Všímá si přitom ekologických témat, hospodaření s odpadem a chce prosadit „totální demokracii“. V dopise podle sdělení policejního vyšetřovatele ke svým darkerským aktivitám uvedl, že jej jakási teroristická organizace využila a že má pocit, že byl něčím ovládán. Distancoval se od těchto aktivit a uvedl, že se stal obětí spiknutí jistých skupin lidí, jejichž texty pouze umisťoval na internet.[10]
Stačilo přehodit jména a pár podružných věcí
a hle, z Palacha je Adamec. Jinak rétorika stejná. Další důkaz toho, jak je všechno na světě relativní. Kdo je momentálně u moci, ten má vždycky pravdu. Kdysi Rudé právo, nyní Hybridní cenzurní centrum. Viz Mašínové. Kdysi vrazi bezpartijního pokladníka a podpalovači stohů, nyní hrdinové, bojující tímto způsobem proti komunistickému režimu.
Záleží jen na tom, jak to kdo ideologicky podá, podle hesla "Koho chleba jíš, toho píseň zpíváš", čehož nejmarkantnějším příkladem jsou presstituti, typu Pehe. A což takový Štětináč-Plavec. kdysi nadšený reportér o úspěších Sovětského svazu a spolupracovník StB, nyní rusofob a nadšený komunistobijec. O tempora, o mores.
Palach kdysi uvěřil pohádce o studeném ohni, Adamec jakési teroristické organizaci.
Říkadla našeho Kadla. Tendenční propaganda se nezměnila ani o píď.
Kdyby v době Palachova upálení existoval internet,
určitě by se našel nějaký komunistický patolízal, který by vytruboval, že Palach byl Sataník či něco jiného, podle potřeby..