Spolek historického šermu Vyděděnci vznikl v Jihlavě před více než dvaceti lety jako pokračovatel skupiny historického šermu IKF. Zhruba deset let působí ve skupině i Michal Krč, který je v současné době jednatelem spolku.

„Zabýváme se zejména obdobím vrcholného až pozdního středověku, a zaměřujeme se v podstatě jen na šerm,“ začíná vyprávění osmatřicetiletý muž mohutnější postavy.

Začátky šermu jsou těžké

Začátky pro něj, a možná i pro každého dalšího, který by se chtěl šermováním zabývat, byly těžké. „Trvalo mi tak zhruba dva roky, než jsem se naučil šermovat a byl použitelný pro vystoupení,“ vzpomíná s úsměvem. K šermování se dostal přes svoji ženu, která tehdy působila v jedné brněnské skupině, a po přestěhování do Jihlavy začali šermovat spolu ve skupině Vyděděnci.

„Začít se dá třeba s postavou sedláka, ale protože se při představeních předvádí boj, a nejde o žádnou hru, tak i ten sedlák dostane do ruky pro začátek hůl a musí se s ní při boji naučit bránit. Každý člen skupiny, ať už zastává jakoukoliv roli, se musí na začátek naučit bránit, či dobře padat,“ vysvětluje Michal Krč. Postupně se každý zdokonaluje, a dostává se ke složitějším postavám, které vyžadují šerm.

Michal Krč se tak postupně propracoval přes okované klacky, vidle, sudlice, malý a velký tesák a meč až k samotnému šermu a k postavě opěšalého ozbrojence.

Náplní skupiny Vyděděnci je zejména vytvářet vystoupení pro různé společenské akce či městské slavnosti, a také jde o účast při rekonstrukcích různých bitev.

„Všechno záleží na počtu aktivních členů ve skupině. My v současné době máme i nové členy, kteří se zaučují, a samozřejmě rádi přivítáme i další nové členy, a proto nyní máme jen omezený počet vystoupení,“ dodává Krč a přiznává, že skupina se stále vyvíjí. Jedni skončí, mezitím přijdou další členové, a začíná se v podstavě od začátku.

V současné době mají Vyděděnci zhruba deset členů, z toho šest aktivně šermujících. Na větší akce však jezdí v počtu okolo patnácti lidí. Jakousi přípravkou pro budoucí šermíře je kroužek šermu při jihlavském Domu dětí a mládeže.

Tvrdá práce při tréningu

Než však jakákoliv skupina dospěje do stádia, že může vystupovat, čeká jejich členy tvrdá práce při tréninku. „Scházíme se většinou dvakrát týdně, a pokud je potřeba nějaká secvičná na akci, tak i vícekrát. Základem je námět, potom scénář akce, na kterém se podílí klidně i všichni členové skupiny.

Někdy se připravuje akce pro pořadatele, jak se říká, na míru,“ říká jednatel Vyděděnců.

Spolek Vyděděnci však není scénickou skupinou, kde by „boj“ probíhal přesně podle scénáře. „Nejsme herci, u nás jde spíše o volný šerm, který je sice secvičený, ale nějakým způsobem na sebe reagujeme. Historický šerm rozhodně není hrou. Jde o přesně vedené techniky za účelem zasáhnout, a u obranných prvků ubránit se. Za skupinových domluv a bezpečnostních pravidel je v podstatě vítězem ten, komu se podaří svého soupeře trefit.

Pokud má člověk například odkrytou hlavu, aby mu bylo vidět do obličeje, tak na ni se neútočí,“ vysvětluje.

Protože se Vyděděnci zaměřili na období gotiky, i zbraně odpovídají této době. Používají sečné zbraně, což jsou meče, a pádné zbraně, což jsou palcáty, sekery, občas používají dřevcové zbraně, kůsy a kopí. „Zbraně nejsou ostré, jsou tupé, ale přeci jenom třeba váha, i když tupé sekery, může způsobit zranění při nesprávné manipulaci,“ dodává.

V dnešní době si již členové skupiny potřebné zbraně sami nevyrábějí, protože je v republice množství řemeslníků, kteří se tímto zabývají. „Zbraně se pak dají, v různých kvalitách, sehnat přímo od nich, či na burzách“.

Šerm není nic laciného

Nabízí se otázka, o jak drahý koníček se jedná? Zcela jistě se nejedná o žádnou lacinou záležitost, nicméně vždy jde o to, o jakou postavu se jedná.

„Pokud jde o kostým, tak něco jiného je hadrák, a jiný a náročnější kostým musí mít člověk v kožené nebo prošívané zbroji, a třeba kompletně vybavený rytíř. To již jde, s doplňky a zdobením, klidně do desetitisíců,“ vypočítává Michal Krč. K tak náročné zbroji se však člověk propracovává postupně.

Touhou možná každého člena nějaké skupiny historického je zúčastnit se rekonstrukce nějaké velké bitvy, kde se představuje třeba i několik tisíc bojovníků. Jak je to u Vyděděnců? „Na takové velké akce nejezdíme, ale na menší akce, s dvoustovkou až pětistovkou účastníků, ano,“ říká. Právě před létem se skupina zúčastnila podobného setkání v Modřicích, kde bylo asi tři sta účastníků.

Historický šerm v dnešní době patří spíše ke sportu; mohou se mu také věnovat ženy? „Proč ne,“ odpovídá jednatel Vyděděnců a pokračuje: „Ženám se nebráníme, ale říkám na rovinu, že to, co vyžadujeme po mužích, vyžadujeme také po ženách. Neuplatní se zde žádné křehké typy. Třeba právě při bitvě v Modřicích jsem viděl asi tři děvčata v poloplátové zbroji. U nás ve skupině máme děvčata, ale ty spíše vytváří zázemí někde v táboře a patří k vykreslení koloritu.“

Historický šerm nabývá na stále větší popularitě. V jednom z odvětví se koná i mistrovství světa. „Vím o tom. Tam bojují opravdoví chlapi v plné funkční zbroji. Tuším, že dokud stojí rytíř dvěma končetinami na zemi, je ve hře, pokud se dotkne země rukou, je poražen. Boj je volný, a chlapi do sebe mlátí, v rámci pravidel, hlava nehlava. Je to něco jiného, než děláme my, a je to dost zajímavé“ smál se na závěr vyprávění Michal Krč.

Diskuze k článku